Strach nebo úcta - proč nás děti respektují?

autor: Larissa Dann, převzato z www.gordontraining.com
Neměl bych učit naše děti, aby nás respektovaly?", zeptal se tatínek na jednom kurzu. "Já respektoval svého otce - vždycky jsem udělal to, co řekl. Jak vás může dítě respektovat, když nebudeš používat tresty a odměny?"
​Ajaj. Rodič mě konfrontoval otázkou, kterou jsem měla schovanou v podvědomí už léta, ale kterou jsem si doposud úplně nezodpověděla, protože to byla vcelku velká výzva.
Co skutečně znamená slovo "respekt"? Jak mu na to nejlépe odpovědět?

---

Učím a zkouším i prakticky žít přístup k rodičovství, který se nazývá P.E.T. (Výchova bez poražených). Když o P.E.T. mluvím, nebo píši, tak to shrnuji slovy: "pomáhám rodičům a dětem rozvinout vztah postavený na vzájemném respektu." Zdůrazňuji také, že P.E.T. se vyznačuje mimo jiné tím, že pomáhá rodičům vyhnout se používání odměn a trestů. 
Nyní jsem byla postavena před choulostivou otázku: "Jaké jsou různé druhy respektu a proč si myslím, že je to v rodičovství důležité rozlišovat?"
Za výchozí bod považuji debatu o tom, zda by rodiče měli své děti fyzicky trestat plácnutím či plesknutím. Jeden z nejčastějších argumentů těch, kteří to dělají a obhajují, se zdá být tento: "Děti se potřebují naučit respektovat své rodiče." Pro mě je ale tento typ respektu postaven na strachu. 
Paradoxně, moje nadšení z P.E.T. se také točí okolo slova "respekt" a toho, že děti respektují své rodiče. Ale tento respekt, o kterém mluvím, je postaven naopak na úctě.

V těchto dvou příkladech je slovo respekt spojeno s dvěma zcela odlišnými kulturami a světonázory.

Vrátila jsem se do přítomnosti k otci, který položil otázku. 
"Jsi zmatený, když mluvíme o tom zřeknout se využívání trestů a odměn, protože nerozumíš, jak jinak pak chceme docílit, aby dítě respektovalo své rodiče?" zeptala jsem se. "Ano!". Já pokračovala: "Zajímal by mě důvod, proč jsi respektoval svého otce." 
"Protože jsem byl vystrašený z toho, co se stane, když neudělám to, co řekl."
Oba jsme si v tomto bodě uvědomili, že strach byl hnací silou, důvodem, proč respektoval svého otce. 
“Bál jsem se ho. A předpokládám, že to je asi důvod, proč jsem v tomto kurzu. Nechci, aby se mě moje děti musely bát."

Úvahy o respektu
Co jsem mohla najít o různých typech respektu a proč mi to připadá jako důležité téma v rodičovství?
Podle Oxfordského slovníku respekt znamená "pocit hlubokého obdivu vůči někomu na základě jeho schopností, kvalit nebo toho, čeho dosáhl." Jako podstatné jméno i sloveso je definován ve smyslu  "mít úctu vůči pocitům, přáním, právům druhých". Nikdy v této definici není zmíněn strach. ( i v českých  definicích slova respekt jsem význam ve smyslu strachu opakovaně našel - konkrétně bázeň; dále úcta, ohled, vážnost; také se např. používá mám z něho respekt - ve smyslu, že je silnější, pozn. překladatele)
Když jsem hledala ještě další odpovědi, objevila jsem, že na zdánlivě jednoduchou otázku nebyla žádná jednoduchá odpověď. Koncept různých typů respektu se proměňuje v otázky osobní filozofie, kultury a interpretace. Ačkoli to vypadá, že tak existuje celá řada typů respektu, zaměřím se jenom na dva z nich. 

Respekt pramenící ze strachu
Když děti respektují své rodiče, protože se jich bojí, je tam nerovný mocenský vztah ve prospěch rodiče. V případě konfliktu je hlas dítěte umlčen a jeho potřeby nejsou rozpoznány, nebo uznány (a to dítě může být i dospělé). Nejčastěji je zdrojem strachu hrozba jako trest za neposlušnost, nebo odměna za to, že je vykonáno to, co si dospělý přeje.
Rodiče, kteří spoléhají na účinek strachu, očekávají, že dítě bude vykazovat respekt tím způsobem, že bude poslušné nebo poddajné.
Respekt dítěte vůči dospělému se v tomto případě očekává jako bezpodmínečný a stálý. Respekt dospělého vůči dítěti naopak bude podmíněný a nestálý, v závislosti na hodnocení dítěte rodičem v dané chvíli. Autoři jako Thomas Gordon nebo Alfie Kohn se zabývají do větší hloubky negativními souvislostmi rodičovské kontroly postavené na trestech a strachu. 

Respekt pramenící z úcty
Zeptala jsem se tedy sebe sama - co myslím tím, když popisuji P.E.T. jako budování vztahu, postaveného na vzájemném respektu?
V tomto případě je význam slova respekt shodný se slovem úcta. To znamená, že obě strany ve vztahu se starají o druhého a váží si druhého. Rodiče se starají o pocity, přání a potřeby svých dětí. Také pomáhají svým dětem uvidět, že i oni mají pocity, přání a potřeby. Obě strany - děti i rodiče - si váží jeden druhého ve vztahu, který je postaven na vzájemné úctě. 

Dva typy respektu a jejich účinek na vztah
Proč je tak důležité přemýšlet o podstatě respektu v rámci vztahů? Zdravé, pozitivní rodinné vztahy jsou zásadní pro pocit životní pohody. Mnoho rodičů se účastní rodičovských kurzů, protože jim záleží na kvalitě jejich vztahu s dětmi. 
Vztah, který je postaven na strachu, je nerovný a hierarchický. Jak může dítě s rodičem sdílet svůj život, své nejhlubší myšlenky, svoji důvěru, když se ho bojí? Děti jsou také méně často ovlivněny hodnotami svých rodičů, pokud jsou rodiče mají strach jako jediný nástroj k dosažení respektu. 
Vztah rodič - dítě, který je postaven na respektu vycházejícím z úcty, naopak bude podporovat vzájemné sdílení a porozumění. Děti budou důvěřovat rodičům a bude se zde rozvíjet možnost vztahu postaveném na vzájemných dohodách. Děti se spíše nechají ovlivnit hodnotami svých rodičů, pokud se cítí v rámci své rodiny doceněné.

Jak se tedy děti učí respektovat, když rodiče nevyužívají tresty a odměny
Respektované dítě se stává respektujícím dítětem.
Pokud dítě respektujeme způsobem, o kterém mluvíme, a budujeme náš vztah skrze to, jak mu nasloucháme, jak ho zapojujeme do spolurozhodování o jeho životě a jak mu důvěřujeme, pak rozvíjíme respekt, který již nezávisí na trestech a odměnách.
Rodičovské programy jako P.E.T. pomáhají rodičům rozvíjet dovednosti, aby se mohli vyhnout odměnám a trestům, a místo toho se zaměřili na rozvoj vztahu se svými dětmi. S respektem a ve vzájemné úctě. 
Slova otce z mého rodičovského kurzu (a mnoha dalších, která jsem slyšela od té doby) mne zasáhla: "Nechci, aby se mě moje děti bály."
Porozuměním našemu osobnímu významu okolo slova "respekt" může ovlivnit hloubku a kvalitu vztahů, které máme se svými dětmi. Na celý život.

Z angličtiny přeložil Jan Vávra, převztato z blogu www.gordontraining.com

O autorce: Larissa Dann, lektorka P.E.T. kurzů v Austrálii
Larissa pochází z Austrálie, Wide Brown Land a s metodou Thomase Gordona se seznámila na P.E.T. kurzu před dvaceti lety. P.E.T. sama vyučuje, bez přestávky již od roku 1996. V dovednostech a filozofii vidí potenciál, který může měnit životy, a chce se o jeho prospěch podělit výukou druhých. Důležité také je, že se Larissa snaží "praktikovat to, co káže" se svojí vlastní rodinou. Znalosti dále využívá již 14 let při práci na rodičovské lince pomoci. O P.E.T. přístupu píše, přednáší, dělá výzkumy a píše blog na vlastní stránce www.parentskills.com.au  ​